fotopavouk.cz - básničky


Světlečerné slunce

Snad ještě dlouho poletí kámen ze skal
dolů k vodám, dolů k lidským hlavám
a srdcím
(svět byl náhle ozářen paprsky světlečerného slunce)
a do klína skal padá stín těch,
co vidí dál.

V řadě, kde konec není pánem začátků
stojí.
Ruce v ruce druhů v pěst zatnuté,
krev pulsuje od srdcí stejně rychle
(asi tak klape vlak na kolejích).
Asi tak klape a odkapává pan Čas.

Ruce strostlé vztekem, však světlečerné slunce svítí i dál.
Nesmí šphat výš,
kdo na křídlech orla viset by se bál.
Tam stále žluté slunce
paprskama hladí jejich tvář.


(cc) Petr "Pavouk" Hajner 1984

....zpátky na fotopavouk.cz / básničky
....zpátky na fotopavouk.cz
TOPlist